Brozany – Tahle pohádka sice dobrý konec neměla, ale přesto zaslouží její protagonisté z našeho celku potlesk. Až do poslední minuty normální hrací doby jsme totiž drželi s prvoligovou Duklou nerozhodný výsledek. V závěru nám ovšem penaltový rozstřel zhatil Jirouš.

Dukla měla podle předpokladů převahu, dostávala se i do šancí, ale do vyložených dlouho ne. Střelu Svatonského nejprve zblokovala domácí obrana, stejný hráč poslal o chvíli později míč nad branku Vacha. V 11. minutě byl u přihrávky Šimla na Svobodu náš gólman také včas a poradil si i se slabou hlavičkou Jirouše. Zahrozili jsme až po dvaceti minutách, kdy Kučera vyběhl daleko z branky, aby zlikvidoval průnik Brožíka.

Naši hráči se osmělili, vzápětí vyslal dalekonosnou ránu Mozr. Jen těsně minula tyče. Vedoucí branku měl po centru Svatonského na hlavě Přeučil, trefil však jen spojnici. V závěru poločasu hledal Šiml Jirouše, přihrávku však vystihl Vacho.

V 53. minutě unikl Jirouš, našel Podrázkého, který však v koncovce zkolaboval. V 60. minutě měli tutovku hosté (Podrázký), ale vzápětí mohla Duklu zpražit spolupráce Mašek – Kopecký. Kučera však vyrazil na roh. Našim borcům ubývaly síly, tlak Dukly sílil. Na Vacha si postupně nepřišli v tutovkách Nečas, Jirouš ani Svatonský. V 90. minutě už ale udeřilo. Z pravé strany našel centr Nečase Jirouše, který hlavou zajistil Dukle postup do třetího kola Ondrášovka Cupu.

“Kdybych tuhle gólovku neproměnil, musel bych jít do Prahy pěšky. V duchu jsem si říkal, že nesmím nechat vynikajícího gólmana Brozan i při této hlavě vyniknout napotřetí. Naštěstí mi tam spadlo,” neskrýval radost autor jediné branky utkání Martin Jirouš.

“Martin hraje o místo v základu. Pokud jsem dobře počítal, byla to po přestávce naše pátá šance. On měl tři. Uznávám, že se Vacho prezentoval zákroky, které snesly prvoligové měřítko,“ zhodnotil rozhodující moment zápasu trenér Dukly Luboš Kozel.

“Kluci stejně jako proti druholigovému Mostu odvedli i proti prvoligové Dukle nadstandardní výkon. Bylo mi jich líto, když v nastavení přišli o jistě ne nezajímavé případné vyvrcholení střetnutí, tedy penaltový rozstřel. Sám bych byl zvědav, jak by dopadl souboj našeho Vacha s jeho protějškem Tomášem Kučerou. Dám–li si však všechno do souvislostí, potom i laik určitě viděl, že náš soupeř je někde úplně jinde. Nejen profi možnostmi, ale třeba i tím, že nepostrádá kvalitu. Ani na lavičce. Tím se nevymlouvám na to, že máme na marodce mimo jiné Vaňka, Vacka, Tondu Kühna, Horu aj. V kompletním složení bychom soupeře určitě ještě víc potrápili.
Mrzelo mě navíc, že jsme požádali vedení Dukly o přeložení duelu. Bylo nám však řečeno, že ani při dobré vůli nelze naší žádosti vyhovět. Co bych ještě dodal? Hlubokou poklonu mančaftu, třem klukům z rezervy (bratři Lédlové, Quaiser – pozn. aut.). Za to, jak reprezentovali klub. A velký dík rovněž patří divákům, že přišli v tak hojném počtu,“ poznamenal domácí kouč Jiří Němec.

“Do přestávky jsme se výrazněji neprosadili. Neporadili jsme si s dobře fungující brozanskou obranou. Karta se začala obracet ve druhé půli. Dost dobře nedokážu domyslet konce, kdyby na náš výprodej odpověděl gólově Kopecký, který trefil břevno. Nebylo by snadné vymazat byť jen jednogólové manko. Jsem jinak rád za to, že jdeme v poháru dál a že znovu v Tasovicích dám šanci lavičce,” přiznal kormidelník Dukly Luboš Kozel.

“Škoda, že jsem netrefil balon o trošičku líp. Sám bych byl zvědavý na souboj gólmanů při penaltovém rozstřelu. Myslím si, že by Libor při své současné fazóně Duklu vychytal,“ věřil jeden z nejlepších plejerů střetnutí, brozanský středopolař Pavel Kopecký.

A douška závěrem. Svěřence trenéra Jiřího Němce, který šel po závěrečném hvizdu poděkovat směrem ke středu hrací plochy, vyprovodili fanoušci při odchodu do kabin bouřlivým potleskem.

Branky: 90. Jirouš
ŽK: 5:1
Rozhodčí: Hrubeš
Diváci: 695
       
Sestava: Vacho – Hutta, Tupý, Divecký, Kühn (73. Quaiser) – Ví. Brožík, Kopecký, Havrda, Mozr (P. 67. Lédl) – Mašek (76. T. Lédl), Vr. Brožík